Diskuze

DISCUSSION | why adults acts like kid sometimes

26. října 2018 v 22:30 | ©posted by; thea

Objevuji se na blogu po nějaké té delší době a rozhodla jsem se otevřít nějakou diskuzi. Je to asi skoro podobné jako s tématem. Dnešní diskuze bude, podle mě, celkem zábavná - proč se dospělí lidé někdy chovají jako malé děti? Je mi devatenáct let a podle mého chování a většinou dle mého vzhledu, mi lidé od pohledu tipují nějakých patnáct let. Nekdy se chovám víc jak dítě než samotné osmileté dítě. :D

1. Protože jsou dospělí...
Být dospělý a starší, znamená jen zodpovědnost a zodpovědnost. Nic jiného. No koho pořád baví vyzvedávat mladší sourozence ze školy? Pořád obíhat nějaké úřady a samé papírování? A co třeba práce, do které musíte chodit pět dní v týdnu abyste Si vydělali peníze? Zatímco malé děti, mají v těch osmi letech školu do dvanácti hodin a pak si v družině jen hrají se svými kamarády. Nemusí chodit na žádné pracovní schůzky, neřešit peníze a neobcházet debilní úřady. Atd atd atd... Seznam by mohl jen pokračovat. Sami to určitě znáte...
Jenže má situace malinko jiná. Když jsem byla dítě, byla jsem spíš ta zodpovědná a teď, když jsem dospělá, jsem jako malé dítě. Nevim, jestli je může být tím, že jsem dětství neměla, ale teď, co pomalu dospívám a musím pochopit svět dospělých, raději bych zůstala malým osmiletý dítětem navždy.

2. Jsou dospělí a můžou si dělat, co chtějí
To už jsme všichni někde slyšeli, "až budu dospělá, tak so budu dělat co budu chtít". Tak proč ne? Já ještě spím s plyšákama ve své posteli. Vezmu si plyšáka nebo hračku a hraju si s ní. Dělám blbosti, hraju si, tak jak by si hrálo malé dítě. No a co. Miluji to!

3. "Ještě nechci dospět!"
Určitě se spousta z nás těšilo až budeme dospělí, ale to jsme ještě nevěděli, jaké to je být úplně zodpovědný. Upřímně, já jsem byla jedním z těchto lidí. Těšila jsem se až dospěju, školu budu mít za sebou a odstěhuji se. Jenže ono je do toho víc a víc věcí najednou až to člověku může lézt na mozek. Někteří, na rozdíl ode mě, měli třeba krásné strávené dětství, na které je co vzpomínat, proto většina lidí nechce dospět. Také je to z toho, že možná někteří nevědí, co přesně ta zodpovědnost znamená. Všechno za ně mohli dělat rodiče a rodiče je ani nepustili nebo nenaučili té zodpovědnosti. Zase tu nechci sedět a psát, kdo a jaký má být rodič. Jde o to, že spousta dětí, dokonce i dospělí mají strach dospělosti, protože v ten moment si uvědomí, že se rodiče o ně už nebudou tolik starat a musí se všechno naučit sami.

4. Dospělí chtějí víc cukru jak děti
Já jsem na cukr magor. :D Pořád jsem jen sladké a bez nich se nemohla obejít. Proč? Protože mě to uklidňuje od nervů a stresu. Samozřejmě, mi to také chutná, ale dle mého názoru, děti koukají jen na to, co a jak vypadá a chutná. V jejich věku asi nemůžou mít tolik stresu jako u dospělích. Zase nechci mluvit za všechny, každý to máme třeba úplně jinak, jen to říkám ze svého pohledu. :)
Naštve vás šéf? Nebo nepříjemní zákazníci celý den? Nebo váš partner? No co většinou uděláme? Dáme si cukr! :D

Podle mě to bude asi pro tento článek už vše. Doufám, že někoho z vás článek pobavil.
Mě jakožto devatenáctileté a už bohužel dospělé, mi někdy chybí ty časy z dětství, kdy jsem si neustále hrála. Ikdyž mi moji rodiče nedali dětství tak jakému by se dítěti mělo dostat, jsem stále vděčná za ty vzpomínky a za lidi, které znám dodnes, a mé dětství udělali hezkou vzpomínkou.
Tak ,abych řekla pravdu, když jsem dospělá a dokázala se vzepřít rodičům, jsem ráda, že jsem dospělá a stále se učím zodpovědností, ale na druhou stranu, když jde o papíry a hraní, hned bych se vrátila do dětských let. :D
 
 

Reklama